Podzemí pod hlavním nádražím v Brně

Původní centrální chodba v části podzemí jižně od viaduktu Křenová je přezděná a fragmentovaná na úzké prostory bez pořádného využití. Sklepy pod severním křídlem výpravní budovy tvoří spletitý labyrint průchodů a chodeb. Schodiště, které sem shora z restaurace původně vedlo, bylo v roce 2025 zazděno.

Pod kolejištěm i budovou hlavního (dříve horního) nádraží v Brně se nachází složitý komplex podzemních prostor. Dnešní budova je slepencem postupně stavěných a přestavovaných budov dvou samostatných nádraží Severní dráhy císaře Ferdninanda a Státní severní dráhy, která se posléze spojila. Totéž platí pro kolejiště.

Protože prostor pod hradbami byl již tehdy stísněný, svažitý a pro stavbu nádraží značně nevhodný, stála obě nádraží na mohutných opěrných zdech a zděných viaduktech nad toky Svrateckého náhonu a Ponávky, které zde původně vytvářely bažinatou nížinu. Pět až šest metrů vysoké kamenné a cihlové zdi umožnily příchod k nádraží ve směru od zvýšeného centra města po rovině, zatímco vůči vlhkému prostoru v okolí Dornychu spočívalo nádraží na mohutných zdech, připomínajícíh teprve nedávno zbourané hradby. Dnešní hlavní nádraží na dvě staletí starých zdech stojí dodnes, mezitím už ale nikdo neví, co všechno se za mohutnými cihlovými stěnami a mezi oblouky základových konstrukcí ukrývá.

Původní budova nádraží (tehdy v Brně jedfiného) z roku 1838 se nacházela společně s nástupišti a lokomotivními remízami v prostoru začátku dnešních 5. a 6. nástupiště, tedy záhy poté, co dráha překonala cihlovým viaduktem tok Svrateckého náhonu. Železnice do nádraží, jehož výška již tehdy odpovídala niveletě dnešního kolejiště, vcházela po dominantním viaduktu postaveném z cihel, který začínal už mostem přes řeku Svratku. Z pohledu od města tak prostor mezi oblouky viaduktu tvořil už částečně podzemí. Tento pocit byl ještě umocněn při postupném rozšiřování kolejiště a prodluřžování oblouků. Viadukt byl nakonec v létech 1894 až 1897 a tím se prostor pod ním ocitl definitivně v podzemí - to se týkalo zejména šikmo vedeného tunelu Svrateckého náhonu. Současně bylo k novému náspu přistavěno mohutné skladiště Malá Amerika, jehož suterén tvoří další rozsáhlý podzemní systém.

Výpravní budovy na místě současné staniční budovy vznikaly postupně od roku 1841, současný půdorysný rozsah byl definován do roku 1849, kdy byla do provozu uvedena Severní státní dráha do České Třebové. Ta překonává Křenovou ulici viaduktem, ke kterému z obou stran přiléhají budovy v empírovém stylu, vytvářející symbolický portál opět s masivními podzemními prostory mezi základovými a opěrnými zdmi.

Poznámka

Pokud se zabýváme prostorem celého hlavního nádraží, tedy včetně kolejiště, je podzemních (a podzemí podobných) prostor hned několik typů:

• Sklepy mezi základy výpravní budovy.
• V nich vybudovaný protiletecký kryt.
• Tunel, kterým protékal Svratecký náhon.
• Trojice podchodů pro pěší.
• Podjezdy okolních ulic.
• Spodní patro skladiště Malá Amerika.
• A další prostory.

Sklepy v základech výpravní budovy

Pod budovou jižně od viaduktu Křenové ulice se nachází rozsáhlá sklepení, která vyplňují prostory mezi základovými cihelnými pilíři budovy. Ze strany od města se tak nachází celý prostor pod zemí, naopak ze strany od Dornychu jde o suterén. Sklepy jsou ze stranu od viaduktu využívány jako manipulační a skladovací prostory až po protiletecký kryt. Část sklepů slouží pro zásobování obchodů nahoře v budově, část je prázdná a bez využití, kromě rejdiště spokojených brněnských potkanů.

Z nevyužívané části sklepů se dá skrze několik průchodů dostat do provozované části, která slouží jako zázemí obchodů a restaurací ve staniční budově. Ještě dále k jihu se nachází protiletecký kryt stanice.

Do sklepů vede několik okének z prostoru pod viaduktem, který tvoří jakýsi portál vstupu do města v empírovém stylu.

Jedna z místností klánovitého půdorysu, sloužící jako spojovací chodba.

Nikdo z cestujících nad našimi hlavami netuší, co se nachází jen o pár metrů níž, mezi zdmi, které ještě pamatují císařpána.

Protiletecký kryt

Pod budovou hlavního nádraží byl v době 2. světové války vybudován protiletecký kryt. Prostory krytu se musely vmístit mezi zděné základové pilíře staniční budovy, které se od města nacházejí v podzemí a od Dornychu se skrývají za masivní kamennou zdí. Kryt je stále využíván a proto přístup do něj není možný.

Tunel Svrateckého náhonu

V dobách, kdy na místě pozdějšího obchodního domu Prior/Tesco stávala Offermannova textilní továrna, protékal z jižní strany přímo pod kamennou zdí stanice Svratecký náhon. Po překonání kolejiště temným tunelem se rozléval do rybníka a obloukem obtékal továrnu ze tří stran, mizeje mezi zdmi domů kdesi u Zvonařky. Náhon byl zasypán po 2. světové válce, pod kolejištěm nicméně dodnes zůstal jako památka na něj šikmo vedoucí temný tunel, kterým proudily nevábné vody náhonu. Z jižní strany je tunel zazděn, zatímco od severu do něj vede vstup z bezútěšného prostoru mezi viadukty severně od skladiště Malá Amerika.

Tunely Svrateckého náhonu pod hlavním nádražím jsou vlastně dva. Toto je pohled od východu na západní tunel (vedoucí ke dnešní hospodě Na dráze). Prostor, ze kterého je snímek focen, tvoří absolutně odvrácenou tvář města, pravý vstup do Druhého Brna. Spustit se do něj dá shora pouze na laně.

Podstatně delší je tunel na východní straně, který směřuje šikmo k severovýchodu až do místa zalomení opěrné zdi pod kolejištěm. Tam vycházel na světlo u Offermannovy fabriky, později Tesca. Dnes je vstup do tunelu znemožněn přivvařenými ocelovými pláty, okolo roku 2010 však sloužil jako teplá a suchá skrýš pro lidi v krajní nouzi. A taky pro spoustu potkanů, kteří se tu hemží dodnes. Tunel je naprosto opuštěný a zapomenutý obyvateli města, železničními inženýry a snad i samotným Bohem. Nikdo sem nevkročil přes deset let.

Komentáře: